Říjen 2014

Fotogramy

22. října 2014 v 16:05 | Luci |  Škola

Dnes se trochu rozepíši...

Dochází mi, že tento blog mám téměř od počátku svého fotografování. No, příjímací zkoušky na střední uměleckou školu se tuším dělaly někdy v lednu a tento blog byl založen až o několik měcísů později. Ale dejme tomu. Vzpomínám ještě na článek, ve kterém jsem psala, že další den nastupuji do nové školy na obor Užitá fotografie a média a startuji tak svůj "boj" o to, stát se fotografkou...

Čas běží jako voda a už jsem na vysoké. Střední jsem úspěšně dokončila (pro zajímavost, celé čtyři roky jsem měla vyznamenání a nakonec jsem v řádném termínu nedokázala odmaturovat. Ale hvězdy září v září a dějiny umění "opraveny" z pětky na jedničku) a i když je to škola řádně rozporuplná, výuku fotografie hodnotím velmi pozitivně. Fotka mě bavit a zajímat nepřestala, svůj názor jsem nezměnila. Byla jsem rozhodnutá pokračovat v tomto oboru i na vysokou, pokud budu přijata.

Protože fotografie je naprosto úžasná, nádherná věc.

Přijali mě, a jsem tu. A najednou nevím. Přemýšlím, jestli je toto opravdu směr, kterým se vydat. Tento obor je náročný, jak úsilím, časově i finančně. A výsledek je dost nejistý. A proto nevím, jestli to má celé smysl, jestli to studium není tak nějak zbytečné. Nejde o fotku, bez té si neumím představit život, jde čistě o studium. Teď jsem na oboru reklamní fotografie, což je dobré, protože asi jen tou reklamou se dá tak nějak uživit. Ale ani tomu příliš nevěřím, na střední nám bylo často opakováno, že fotka samotná nám asi stačit nebude. A já to přijala za své a tak trochu s tím počítám. Ale i kdyby... Mám na to vůbec? Reklama mě nikdy příliš netáhla, bavilo by mě to? Chci takovýmto způsobem fotografii opravdu dělat? Má to budoucnost? Nic není jisté... Přemýšlím, jestli by nebylo moudřejší, nechat fotku fotkou, jako zálibu, a jít se věnovat raději něčemu jinému. A celý tento měsíc nepřemýšlím nad jiným (krom úkolů ještě). Zůstat, jít pryč... Byl to jakýsi můj "sen", ale asi jsem si výsledek tohoto několikaletého snažení představovala jinak. Nevím, nevím, nevím, co dál...


1. úkol, fotogramy. Odevzdané ještě nejsou, tak je klidně možné, že nebudou přijaty a budu to muset předělat. Ale sem je dám, protože mi nepřijdou úplně nejhorší. Odevzdávat budu asi tři první fotky. A ta další trojice fotogramů byla z pouhého "nadšení", vytvořili jsme si ji se spolužačkou a ani nevím, jestli to budeme ukazovat, je to čistě pro radost. I když při ceně nějakých 35 korun za papír, plus chemie, jsme se rozhodovali dlouho, ale výsledek se mi líbí. Byli jsme v komoře teď podvakrát do půlnoci, ale až na trochu únavy a zameškání některých předmětů, mi to nevadí. Bavilo mě to. Jedna z mála věcí tu zatím, jinak školu spíše protrpím a nerada tam chodím. Prostě nevím...

Jinak, Zlín je pěkné město. Líbí se mi tu. Se spolužáky z fotky jsme na bytě a je to fajn. Jen pro tu školu, kdybych objevila nějaké to nadšení...